Farní akademie

Vás zve na další přednášku, ve které byste se měli něco dozvědět o beuronském umění v kostele sv. Gabriela v Praze na Smíchově a v Emauzích, a také o Josipu Plečnikovi

12. 11. 2017 V 16 hodin

Mgr. Monica Bubna - Litic

(znalkyně beuronského umění)

PLEČNIK A BEURONSKÉ UMĚNÍ

Přednáška se koná ve videosále v I. patře zadního traktu kostela (vchod přes zahrádku).

 Po přednášce se počítá s diskuzí. Konec cca v 17.45 hod.

Dny Evropského dědictví 2017

 

16. září, otevřeno od 14.00 do 18.00

kostel Zvěstování Panně Marii

při klášteře sv. Gabriela, Holečkova 10, Praha 5-Smíchov

15.00 komentovaná prohlídka kostela

16.30 ukázka beuronské iluminace z knihy Liber evangeliorum – diapozitivy

 

Noc kostelů 9. června 2017

Praha 5 – Smíchov, kostel sv. Gabriela

Tuto noc otevřeno od 19:00 do 24:00

19.30 – Audiovizuální prezentace knihy LIBER EVANGELIORUM 

21.00 a 23.00 – Komentované prohlídky

Na fasádě severního křídla kláštera sv. Gabriela je okno velké přes celá dvě poschodí. Patřilo k ateliéru, který obyvatelky kláštera nazvaly po patronu malířů sv. Lukášovi. Vznikl zde iluminovaný rukopis nazvaný Liber Evangeliorum (Kniha evangelií). Benediktinky pracovaly na velice nezvyklých beuronských knižních iluminacích pod vedením zakladatele beuronského umění P. Desideria Lenze celých třináct let. Tento tzv. evangelistář používaly při význačných svátcích a slavnostech. V Rakousku, kam se v roce 1919 přestěhovaly, vytvořily poslední iluminaci. Od roku 2008 je toto dílo, které nemá na světě obdoby, uchováváno v depozitáři Diecézního muzea v Grazu. Se svolením sester vyšlo v Praze v roce 2016 jako publikace s česko-německými komentáři, nikdy předtím tyto iluminace na pergamenu neměla veřejnost možnost spatřit.

K zakoupení po prezentaci přímo v kostele, cena 990,- Kč.

https://www.nockostelu.cz/
monica.bubna.litic@gmail.com

PF 2017

Šesticípá hvězda v čase narození Páně zazářila na noční obloze, o dva týdny později síla její blankytně modré záře zastínila polední jas žhnoucího slunce a dovedla pohanské mudrce k jeslím. 

 Ein sechseckiger Stern beleuchtete zuerst in der Zeit der Geburt Christi den gestirnten Nachthimmel, zwei Wochen später als lichtblauer Schein überblendete er die Leuchtkraft des sonnenhaft glühenden Flammenballs, als er den drei heidnischen Weisen den Weg zur Krippe zeigte.

GLORIA IN EXCELSIS DEO / Sláva na výsostech Bohu / Ehre sei Gott in der Höhe 

Monica Bubna-Litic, Miroslav Kunštát a Martin Holler

jménem Správní rady Nadačního fondu MALAKIM / im Name des Verwaltungsrates des Stiftungsfonds MALAKIM

Z listu /aus dem Blatt Epiphania Domini, LIBER EVANGELIORUM 2016 

Recenze knihy LIBER EVANGELIORUM profesora Jana Royta

 

LIBER EVANGELIORUM – evangelistář z kláštera sv. Gabriela v Praze na Smíchově

Prof. PhDr. Ing. Jan Royt PhD, DSc

Z iniciativy Nadačního fondu Malakim a Spolku přátel beuronského umění vychází  v kritické edici jedna z nejvýznamnější památek beuronského umění svatogabrielská Liber evangeliorum vzniklá v Praze v klášteře benediktýnek Beuronské kongregace u Sv. Gabriela. Na vydáni edice tohoto rukopisu, dnes deponovaného v Diecézním muzeu ve Štýrském Hradci, se podíleli němečtí a čeští badatelé z mnoha oborů, teolog Pater Augustinus Gröger OSB z arciopatství sv. Martina v Beuronu, znalkyně beuronského umění, překladatelka a editorka publikace Monica Bubna-Litic, egyptoložka a historička Hana Navrátilová a historik Miroslav Kunštát. Text v publikaci je paralelně v češtině a v němčině. Kniha je určena odborné i poučené laické veřejnosti, která tak má možnost se seznámit s okolnostmi vzniku rukopisu, jeho výzdobou a symbolikou a duchovním významem jednotlivých iluminací. Latinské texty doprovázející iluminace jsou přeloženy do obou jazyků.

Ukázka obrazového listu
Ukázka obrazového listu

Rukopis vznikal v uměleckém ateliéru sv. Lukáše, jenž byl v klášteře zřízen. Jeho členkami byli řeholnice šlechtického původu: Edeltraud von Salm-Reifferscheidt, Magdalena von Galen, Adelgundis von Liechtenstein, Agatha von Oer, Praxedes von Esterházy, Dorothea Forstner von Dambenois a Maria von Eberhard. Uměleckého vedeni ateliéru se ujal P. Desiderius Lenz OSB, jenž seznamoval řeholnice se zásadami beuronského umění a korigoval výtvarné návrhy na jednotlivá folia rukopisu. Podle latinského názvu rukopisu by mělo jít o evangeliář, ale protože neobsahuje všechna čtyři evangelia, ale pouze výňatky z nich a navíc ještě jen folia s nejvýznamnějšími svátky důležitými pro klášterní společenství (např. sv. Martin, jemuž je zasvěcen kostel v Beuronu), jde o evangelistář. Podobně jako ve středověku, iluminace byly prováděny na pergamenových foliantech. Rukopis, který vznikal v letech 1899–1913, obsahuje 56 pergamenových listů, jež nejsou svázány do kodexu, ale tvoří párové sešity. Řeholnice si rukopisu velice vážily, v roce 1919, když pražský klášter opouštěly, si jej odvezly do svého nového působiště na hrad Berholdstein v Rakousku. V roce 2008 opustily sestry Beuronskou kongregaci a přešly k sestrám sv. Lioby. Přestěhovaly se z Bertholdsteinu do St. Johann bei Herbestein a rukopis deponovaly v Diecézním muzeu ve Štýrském Hradci.

Klášter Beuronské kongregace benediktinek byl na Smíchově založen roku 1888 a postaven v novorománském stylu podle ideového návrhu belgického benediktina, druhého opata kláštera Maredsous Beuronské kongregace Hildebranda de Hemptinne a za spolupráce jeho pomocníka kněze Gislena de Béthuna. Celou stavbu kláštera z větší části financovala Gabriela hraběnka Sweerts-Sporck, na jejíž počest byl klášter zasvěcen sv. archandělu Gabrielovi. Na výzdobě kostela a kláštera, která se protáhla až do doby začátku prodeje roku 1918, se podílel jeden z tvůrců beuronského stylu Pater Desiderius Lenz z Hohenzollernu (1832–1928) a mniši z kláštera v Emauzích, kde sídlila mužská kongregace beuronských benediktinů. V roce 1891 vysvětil kostel pražský arcibiskup kardinál František Schönborn. Klášter byl určen převážně pro řeholnice pocházející z aristokratického prostředí.

Beuronské umění není díky studiím Heleny Čižinské a přičiněním Nadačního fondu Malakim a Spolku přátel beuronského umění u nás neznámé. Beuronská umělecká škola se snažila oživit  staré formy umění, k nimž patřilo i používání gregoriánského chorálu, jehož oktáva je založena na principu číselné harmonie. Beuronští umělci se obraceli pro inspiraci ke kulturám Egypta, Říma pohanského i raně křesťanského a Byzance, které využívali pro estetizující geometrii, jež vycházela z představy, že čísly vyjádřená harmonie je odrazem univerza – Božího stvoření. Odvolávali se na to, že Bůh stvořil svět „podle čísla“ a na augustinovskou formulaci, že krása je v početných poměrech. Beuronští umělci odmítali individualismus a naturalismus většiny výtvarných směrů v umění 19. století, ale v určitých myšlenkových a výtvarných principech souzněli s duchovním zaměřením Nabistů a s tzv. geometrizující Secesí. Od představitelů těchto směrů byli beuronští umělci také příslušně oceňováni.

Další práce umělců pracujících pod vlivem Beuronů najdeme v Teplicích, v kostele sv. Rodiny v Praze-Řepích, v kostele v Českých Budějovicích a jinde. Nikdy však nedosáhly takové výtvarné kvality jako tomu bylo v Emauzích či v kostele sv. Gabriela.

Vydáni Svatogabrielského evangelistáře je významným edičním počinem, který potěší odbornou i laickou veřejnost zajímající se o sakrální umění a duchovni kulturu. Možná, že vydání rukopisu pomůže také upozornit na osud kláštera sv. Gabriela, který v současnosti nabízí Česká pošta k prodeji. V případě nevhodného komerčního využití hrozí zničení cenných nástěnných maleb v interiérech kláštera.

 

Prezentace knihy Liber Evangeliorum v Ústavu dějin umění

Náhled pozvánky:  invit_beuron_2016_06

V umění krásné knihy byl tento beuronský evangelistář výjimečným počinem. Přelom 19. a 20. století přinesl díky snažení tiskařů a ilustrátorů vysoce kvalitní tisk, bohaté rytiny a promyšlené typy tiskového písma. V českém prostředí se originálním řešením knižní tvorby s duchovním obsahem zabývali František Bílek i Alfons Mucha. Téměř vůbec se tehdy však již nepracovalo s výjimečnou knihou rukopisnou. Tzv. Svatogabrielský evangeliář, nesou- cí název Liber evangeliorum, je jedním z nejrozsáhlejších beuronských iluminovaných rukopisů vůbec. Nově vydaná kniha v českém a německém jazyce seznamuje čtenáře s beuronskou knižní malbou a obsahuje fotodokumentaci všech listů evangelistáře včetně přepracovaných prvních verzí a více než devadesát dalších ilustrací (návrhů, skic ad.). Publikování knihy bylo vedeno snahou o záchranu a obnovu ohroženého beuronského kostela a kláštera sv. Gabriela v Praze na Smíchově.

snimek-obrazovky-2016-12-16-v-16-20-13

Přednáška proběhne v úterý 20. prosince 2016 v 15 h

Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i., Husova 4, Praha 1 – Staré Město (I. patro, přednáškový sál č. 117)

V 17 h téhož dne proběhne prohlídka kostela a kláštera sv. Gabriela, Holečkova 10, Praha 5 – Smíchov.

Představení nové knihy o Svatogabrielském evangeliáři v Emauzích

pozvanka-emauzy_malakim

V umění krásné knihy byl tento evangelistář výjimečným počinem, protože i když přelom 19. a 20. století přinesl snažení tiskařů a ilustrátorů o kvalitní tisk, bohaté rytiny a promyšlené typy tiskového písma, téměř vůbec se nepracovalo s výjimečnou knihou rukopisnou. Tzv. Svatogabrielský evangeliář z názvem Liber evangeliorum (Kniha evangelií) je jedním z nejobsáhlejších beuronských iluminovaných rukopisů. V českém prostředí se originálním řešením knižní tvorby s duchovním obsahem zabývali František Bílek a Alfons Mucha, ale také v jejich případě šlo o návrhy k tisku.

Adventní sobota s beuronským uměním v kostele sv. Gabriela

Srdečně Vás zveme na každoroční Adventní sobotu s beuronským uměním v kostele sv. Gabriela v Holečkově ulici na Smíchově, která se uskuteční 10.12. 2016 ve 14:00.

Letošní setkání bude významné tím, že zde bude v uvedena rozsáhlá obrazová publikace Knižní malba Beuronské umělecké školy / LIBER EVANGELIORUM / Die Buchmalerei der Beuroner Kunstschule.

 

pozvanka-beuron_advent_final

Dny evropského dědictví 2016

Kostel Zvěstování panně Marii při klášteře sv. Gabriela je původní kompletní ukázkou beuronského umění, které do Prahy přinesli benediktini z kláštera sv. Martina v Beuronu (Bádensko-Württembersko).European_Heritage_Days_logo

Památka bude přístupná: 4.9.2016 od 13:00 do 18:00.

Prohlídka umožní návštěvníkům podívat se do kostela a přilehlých částí.

Komentované prohlídky se konají od 13.30 a od 16.00 hodin.

 

Bezbariérový přístup: ne

Zapsání památky v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR: ano

Číslo v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR: 1 – 1379/1

Památka se nachází na území: MPZ – městské památkové zóny

Běžně přístupná: ne