Kánon podle zakladatele beuronského umění Petera (P. Desideria) Lenze OSB (1832–1928)

Bůh stvořil všecko podle míry, čísel a váhy… (Starý zákon, Kniha moudrosti 11,20).

Na této větě postavil Lenz vlastní geometrický zákon, který použil ke tvorbě soch a nástěnných maleb, k realizaci výšivek, k výrobě uměleckého řemesla jako nábytku, mešního nádobí, zlatnických předmětů a podobně. Pomocí geometrických principů pracoval i na návrzích v oblasti architektury.

Míru podle Lenze lze zobrazit kruhem, který vidíme kolem nás v přírodě. Je to symbol slunce, světa, života a nekonečna.

Pomocí čísel (počtem, propočtem) je možno umístil do kruhu čtverec či rovnostranný trojúhelník: poloměr kruhu nanesený na obvod kružnice vytvoří šest bodů. Spojením bodů ACE a BDF vzniknou dva rovnostranné trojúhelníky, které propojením vytvoří  šestiúhelník, hexagram, Davidovu hvězdu, základ Lenzova kánonu.

Váha – (ne)hmotnost  se projevuje v harmonii. Pomocí souměrnosti Lenz vyjadřoval krásu. Podle svislých a vodorovných os Lenzova kánonu vznikají souměrně malované postavy, sochy i architektonické návrhy.

Míra, čísla i váha jsou neměnné. Lenz se inspiroval touto konstantní číselnou minulostí, kterou znala i umělecké doba starého Egypta.

Návrh, kánon na malbu oka