20.00-21.30 Uvítání a komentovaná prohlídka s přednáškou Nadčasový apel
Beuronské umělecké školy 21.30-22.00 Gregoriánský chorál ke ztišení a meditaci 22.30-23.30 Komentovaná prohlídka kostela
Egypt byl jedním z významných zdrojů beuronské umělecké koncepce, na výzdobě opatského
kostela při klášteře sv. Gabriela lze tuto skutečnost názorně doložit příklady dvojrozměrných i
trojrozměrných uměleckých děl. Například apsidu kostela zdobenou deskovým obrazem
Matky Boží lemuje po celé délce lavice s vyřezávanými opěradly. Reliéfy nesou opakující se
motivy rozkřídlených dravých ptáků. Tito dravci se ze všeho nejvíce podobají supici,
ztělesnění bohyně Nechbety, jedné z ochránkyň egyptského krále. Motiv supic je umístěn
bezprostředně v blízkosti malby zobrazující Mater Dei – Matku Boží. Je tedy pravděpodobné,
že se nejedná o shodu náhod, ale o další plánovanou integraci starověkých a křesťanských
motivů, neboť znakem supice se píše také egyptské slovo mw.t (mút), tedy matka.
Evropský kulturní klub spolu s Radou českých vědeckých společností a Nadační fond Malakim zvou na komentovanou přednášku o beuronském umění do kostela sv. Gabriela na Smíchově.
Vstupné: 100 Kč, senioři a studenti 50 Kč, platba na místě
Doprava na místo setkání:
1. Autobus 176 z Karlova náměstí na zastávku Holečkova, pak asi 100 metrů nazpět.
2. Z OC SMÍCHOV – 1. patro u toalet východem na lávku přes silnici a vzhůru zahradou Sacre Coeur -> asi 10 minut chůz
Vás zve na další přednášku, ve které byste se měli něco dozvědět o beuronském umění v kostele sv. Gabriela v Praze na Smíchově a v Emauzích, a také o Josipu Plečnikovi
12. 11. 2017 V 16 hodin
Mgr. Monica Bubna – Litic
(znalkyně beuronského umění)
PLEČNIK A BEURONSKÉ UMĚNÍ
Přednáška se koná ve videosále v I. patře zadního traktu kostela (vchod přes zahrádku).
Po přednášce se počítá s diskuzí. Konec cca v 17.45 hod.
19.30 – Audiovizuální prezentace knihy LIBER EVANGELIORUM
21.00 a 23.00 – Komentované prohlídky
Na fasádě severního křídla kláštera sv. Gabriela je okno velké přes celá dvě poschodí. Patřilo k ateliéru, který obyvatelky kláštera nazvaly po patronu malířů sv. Lukášovi. Vznikl zde iluminovaný rukopis nazvaný Liber Evangeliorum (Kniha evangelií). Benediktinky pracovaly na velice nezvyklých beuronských knižních iluminacích pod vedením zakladatele beuronského umění P. Desideria Lenze celých třináct let. Tento tzv. evangelistář používaly při význačných svátcích a slavnostech. V Rakousku, kam se v roce 1919 přestěhovaly, vytvořily poslední iluminaci. Od roku 2008 je toto dílo, které nemá na světě obdoby, uchováváno v depozitáři Diecézního muzea v Grazu. Se svolením sester vyšlo v Praze v roce 2016 jako publikace s česko-německými komentáři, nikdy předtím tyto iluminace na pergamenu neměla veřejnost možnost spatřit.
K zakoupení po prezentaci přímo v kostele, cena 990,- Kč.
Technická poznámka: Odkaz je nutné otevřít přes aplikaci Music Player for Google Disk, kterou najdete v nabídce připojené aplikace. Rozhovor je také možné stáhnout pro poslech bez připojení k internetu.
Šesticípá hvězda v čase narození Páně zazářila na noční obloze, o dva týdny později síla její blankytně modré záře zastínila polední jas žhnoucího slunce a dovedla pohanské mudrce k jeslím.
Ein sechseckiger Stern beleuchtete zuerst in der Zeit der Geburt Christi den gestirnten Nachthimmel, zwei Wochen später als lichtblauer Schein überblendete er die Leuchtkraft des sonnenhaft glühenden Flammenballs, als er den drei heidnischen Weisen den Weg zur Krippe zeigte.
GLORIA IN EXCELSIS DEO / Sláva na výsostech Bohu / Ehre sei Gott in der Höhe
Monica Bubna-Litic, Miroslav Kunštát a Martin Holler
jménem Správní rady Nadačního fondu MALAKIM / im Name des Verwaltungsrates des Stiftungsfonds MALAKIM
Z listu /aus dem Blatt Epiphania Domini, LIBER EVANGELIORUM 2016
LIBER EVANGELIORUM – evangelistář z kláštera sv. Gabriela v Praze na Smíchově
Prof. PhDr. Ing. Jan Royt PhD, DSc
Z iniciativy Nadačního fondu Malakim a Spolku přátel beuronského umění vychází v kritické edici jedna z nejvýznamnější památek beuronského umění svatogabrielská Liber evangeliorum vzniklá v Praze v klášteře benediktýnek Beuronské kongregace u Sv. Gabriela. Na vydáni edice tohoto rukopisu, dnes deponovaného v Diecézním muzeu ve Štýrském Hradci, se podíleli němečtí a čeští badatelé z mnoha oborů, teolog Pater Augustinus Gröger OSB z arciopatství sv. Martina v Beuronu, znalkyně beuronského umění, překladatelka a editorka publikace Monica Bubna-Litic, egyptoložka a historička Hana Navrátilová a historik Miroslav Kunštát. Text v publikaci je paralelně v češtině a v němčině. Kniha je určena odborné i poučené laické veřejnosti, která tak má možnost se seznámit s okolnostmi vzniku rukopisu, jeho výzdobou a symbolikou a duchovním významem jednotlivých iluminací. Latinské texty doprovázející iluminace jsou přeloženy do obou jazyků.
Ukázka obrazového listu
Rukopis vznikal v uměleckém ateliéru sv. Lukáše, jenž byl v klášteře zřízen. Jeho členkami byli řeholnice šlechtického původu: Edeltraud von Salm-Reifferscheidt, Magdalena von Galen, Adelgundis von Liechtenstein, Agatha von Oer, Praxedes von Esterházy, Dorothea Forstner von Dambenois a Maria von Eberhard. Uměleckého vedeni ateliéru se ujal P. Desiderius Lenz OSB, jenž seznamoval řeholnice se zásadami beuronského umění a korigoval výtvarné návrhy na jednotlivá folia rukopisu. Podle latinského názvu rukopisu by mělo jít o evangeliář, ale protože neobsahuje všechna čtyři evangelia, ale pouze výňatky z nich a navíc ještě jen folia s nejvýznamnějšími svátky důležitými pro klášterní společenství (např. sv. Martin, jemuž je zasvěcen kostel v Beuronu), jde o evangelistář. Podobně jako ve středověku, iluminace byly prováděny na pergamenových foliantech. Rukopis, který vznikal v letech 1899–1913, obsahuje 56 pergamenových listů, jež nejsou svázány do kodexu, ale tvoří párové sešity. Řeholnice si rukopisu velice vážily, v roce 1919, když pražský klášter opouštěly, si jej odvezly do svého nového působiště na hrad Berholdstein v Rakousku. V roce 2008 opustily sestry Beuronskou kongregaci a přešly k sestrám sv. Lioby. Přestěhovaly se z Bertholdsteinu do St. Johann bei Herbestein a rukopis deponovaly v Diecézním muzeu ve Štýrském Hradci.
Klášter Beuronské kongregace benediktinek byl na Smíchově založen roku 1888 a postaven v novorománském stylu podle ideového návrhu belgického benediktina, druhého opata kláštera Maredsous Beuronské kongregace Hildebranda de Hemptinne a za spolupráce jeho pomocníka kněze Gislena de Béthuna. Celou stavbu kláštera z větší části financovala Gabriela hraběnka Sweerts-Sporck, na jejíž počest byl klášter zasvěcen sv. archandělu Gabrielovi. Na výzdobě kostela a kláštera, která se protáhla až do doby začátku prodeje roku 1918, se podílel jeden z tvůrců beuronského stylu Pater Desiderius Lenz z Hohenzollernu (1832–1928) a mniši z kláštera v Emauzích, kde sídlila mužská kongregace beuronských benediktinů. V roce 1891 vysvětil kostel pražský arcibiskup kardinál František Schönborn. Klášter byl určen převážně pro řeholnice pocházející z aristokratického prostředí.
Beuronské umění není díky studiím Heleny Čižinské a přičiněním Nadačního fondu Malakim a Spolku přátel beuronského umění u nás neznámé. Beuronská umělecká škola se snažila oživit staré formy umění, k nimž patřilo i používání gregoriánského chorálu, jehož oktáva je založena na principu číselné harmonie. Beuronští umělci se obraceli pro inspiraci ke kulturám Egypta, Říma pohanského i raně křesťanského a Byzance, které využívali pro estetizující geometrii, jež vycházela z představy, že čísly vyjádřená harmonie je odrazem univerza – Božího stvoření. Odvolávali se na to, že Bůh stvořil svět „podle čísla“ a na augustinovskou formulaci, že krása je v početných poměrech. Beuronští umělci odmítali individualismus a naturalismus většiny výtvarných směrů v umění 19. století, ale v určitých myšlenkových a výtvarných principech souzněli s duchovním zaměřením Nabistů a s tzv. geometrizující Secesí. Od představitelů těchto směrů byli beuronští umělci také příslušně oceňováni.
Další práce umělců pracujících pod vlivem Beuronů najdeme v Teplicích, v kostele sv. Rodiny v Praze-Řepích, v kostele v Českých Budějovicích a jinde. Nikdy však nedosáhly takové výtvarné kvality jako tomu bylo v Emauzích či v kostele sv. Gabriela.
Vydáni Svatogabrielského evangelistáře je významným edičním počinem, který potěší odbornou i laickou veřejnost zajímající se o sakrální umění a duchovni kulturu. Možná, že vydání rukopisu pomůže také upozornit na osud kláštera sv. Gabriela, který v současnosti nabízí Česká pošta k prodeji. V případě nevhodného komerčního využití hrozí zničení cenných nástěnných maleb v interiérech kláštera.
