Notice: Undefined index: HTTP_3D5AF5C in /var/www/clients/client19/web476/web/wp-includes/meta.php on line 182
Notice: Undefined index: HTTP_3D5AF5C in /var/www/clients/client19/web476/web/wp-includes/meta.php on line 861 Aktuality – 2. stránka – MALAKIMSkip to main content
Rubrika: Aktuality
This message is only visible to admins.
Problem displaying Facebook posts. Backup cache in use. Click to show error
Error: Error validating access token: The session has been invalidated because the user changed their password or Facebook has changed the session for security reasons. Type: OAuthException
Na snímku nahoře asi z roku 1894 nejsou nástěnné malby na severní zdi refektáře (jídelně sester) ještě zcela hotovy. Na jejich realizaci se podílely nadané sestry benediktinky, které pracovaly v klášterním ateliéru sv. Lukáše.
Malby byly po odchodu sester v roce 1919 zamalovány. Dodnes se zachovaly jen bílé zdi.
Od července probíhá v klášteře restaurátorský průzkum, na spodním snímku je odkrytá část postavy z jedné vrchní scény. ... See MoreSee Less
V současné době probíhá v klášteře sv. Gabriela restaurátorský průzkum.
Na horním snímku vidíte nástěnnou malbu Ukřižování, která je součástí bývalého domácího oltáře. V době, kdy v klášteře sídlila Česká pošta, byla malba přerušena, její spodní část se nachází o patro níže.
Na spodním snímku vidíte zbývající, částečně odkrytou část. ... See MoreSee Less
Klášter plný starověkého Egypta 12. 8. 202312. 8. 2023 Petr ERT Uchytil Články, Ohlasy z médií Na Smíchově stojí světový kulturní unikát, jehož zapomenuté poklady nyní začínáme o...
Nové uspořádání apsidy po roce 1911 . Autor změny zakladatel beuronského umění P. Desiderius Lenz. Anděly malovaly sestry benediktinky. Foto z roku 2017. ... See MoreSee Less
Pokud se přijdete podívat na nedělní prohlídku kostela a kláštera sv. Gabriela na Smíchově, podívejte se prosím pozorně na historickou fotografii, která byla pořízena před rokem 1911. Vlevo vidíte velmi zřetelně dveře, které byly umístěny mezi zadním sloupem baldachýnu a obloukem k apsidě. Na pravé straně byly tytéž dveře, ale nejsou na fotografii tak dobře vidět. Vchod do apsid byl tak zavřený. Deskový obraz, který je dnes posunut do apsidy, byl umístěn za zadními sloupy baldachýnu.
V roce 1911 Lenz otevřel apsidu tím, že dveře zrušil, deskový obraz odsunul do zdi apsidy a kolem nechal svoje žákyně, nadané benediktinky, namalovat kolem obrazu z každé strany po osmi andělech.
Stalo se tak něco zcela neuvěřitelného: sestry se ujaly nástěnné malby v kostele, která byla předtím doménou malířsky nadaných mnichů.
Nikde jinde, v žádném jiném ženském klášteře patřící do Beuronské kongregace, se nic takového neopakovalo. ... See MoreSee Less
Interiér kostela, foto nejpozději 1919, kdy se sestry z Prahy odstěhovaly. Vpravo vidíte 1 ze 2 částí mříže s nápisem PAX, kterou si sestry odvezly.
Do Rakouska přestěhovaly i lustr, který visel v presbytáři kostela. Oproti dnešnímu má mnohem více světel, než je tomu dnes, v počtu 8, 16 a 32 podle velikosti kruhů.
Tento snímek pořídily sestry benediktinky. Původní černobílou fotografii zvětšily a kolorovaly pro dosažení realistické podoby. ... See MoreSee Less
Kovová pozlacená mříž původně oddělovala kapli sv. Benedikta od lodi v kostele sv. Gabriela. V roce 1919 si ji benediktinky odvezly do nového kláštera na hrad Bertholdstein ve Štýrsku, kde byla umístěna na dvorku oddělující klauzuru. V roce 2008 se navrátila zpět do Prahy, byla restaurována a postavena na své původní místo. ... See MoreSee Less
Pokud se přijdete podívat na komentované prohlídky kostela a kláštera sv. Gabriela na Smíchově, můžete si po prohlídce dopřát v kavárně před klášterem občerstvení. Pokud se vydáte na cestu kolem kláštera, uvidíte část přistaveného křídla na severní straně (na obr. budova vlevo) a dostavěné západní křídlo po té, kdy sestry z Prahy v roce 1919 odešly. ... See MoreSee Less
Fotografie nahoře asi z roku 1900 ukazuje západní stranu kláštera, kde za klášterní zdí stála vila Moser (na snímku vlevo). V té bydlely kupříkladu benediktinky, které přišly jako zakládající skupina do Prahy z kláštera sv. Erentrudy v Salzburku v roce 1898. Těchto jedenáct sester přišlo do zatím rozestavěného kláštera sv. Gabriela na Smíchově necelý rok po položení základního kamene v roce 1888.
Spodní snímek ukazuje severní křídlo kláštera postaveného po roce 1900 – budova s kulatým okénkem pod střechou a jedním trojoknem pod ním. Podobně byla klášter prodloužen i o jižní křídlo. Důvodem byl počet sester. Původně byl klášter plánován asi pro 60 sester, v době, kdy musela být prodloužena obě křídla na jihu a severu, tu žilo sester kolem sto třiceti.
Západní křídla na obou fotografiích nejsou stejná. Na vrchní fotografii vidíte původní západní křídlo, které má pod střechou jen jednoduchá okna, zatímco na snímku dole jsou okna dvojitá. V době sester nebyla křídla na jihu a severu spojena západním křídlem. Stalo se tak až po odchodu sester, kdy klášter koupilo Ministerstvo pošt a telegrafů. ... See MoreSee Less
❤️👍🏻Úterní hádanka. Tohle je úžasnej prostor, kde se koná mraky kulturních akcí.
Bývalej klášter, kterej ještě nedávno patřil podniku Česká pošta, nabízí zajímavej program a tohle místo se tak pro Prahu stává dalším místem kulturního dění.
Návrhy sester benediktinek na malby apoštolů. Nahoře zleva: sv. Jan a sv. Marek, dole zleva sv. Matouš a sv. Lukáš.
V současné době probíhá v klášteře sv. Gabriela restaurátorský průzkum. Podle návrhů a fotografií z archívů v Diecezním muzeu a Landesarchivu v Rakousku a archívů v klášteře sv. Martina v Beuronu a sv. Hildegardy v Eibingenu se zatím nepodařilo zjistit, zdali byly tyto předlohy použity na malbu na zeď a kde by se mohly nacházet. ... See MoreSee Less
Úryvek z knihy Jiřího Muchy Alfons Mucha, Praha 1982, s. 103-104
Klášter (sv. Gabriela na Smíchově) byl roku 1919 zrušen. Jeho temná pseudorománská stavba je ukryta za vysokou zdí. Z Holečkovy ulice vede několik schodů k portálu, za kterým je něco jako egyptský hrob, odkrytý po třech tisíciletích pod nánosem pozdějších civilizací. Na stěnách a klenutí apsidy září starým zlatem a tlumenými barvami přísné, hieratické postavy světců s dívčími tvářemi a křídla andělů, jež skládají peruť po peruti ornamentální motivy v nadživotní velikosti. Nástěnné malby pokrývají všechny stěny a výklenky od země až k trámovému stropu. Do hlavní lodi shlíží svatý Vojtěch, Václav a Ludmila a na zdi před sakristií tkví v modrozeleném pozadí Jan Nepomucký, jakého město, kde byl hozen v pytli do řeky, ještě nevidělo: jeho široká dívčí tvář je vroubená mladickým vousem, elegantní ruka zdvihá prst k ústům na znamení mlčenlivosti a zbytek, roucho, je barevná abstrakce z byzantské mozaiky. To je Gauguin zkombinovaný s ikonou a připomínající prerafaelisty. Nebo Fra Angelico, kdyby byl tvořil v době Art Nouveau. Frivolnější Fra Angelico, asketičtější Fra Angelico.
Nevím, zda otec někdy navštívil Beuron, ale hluboko na dně jeho práce existují jakési spojovací chodbičky, vedoucí do podzemí Beuronské umělecké školy pátera Desideria Lenze. Možná, že jsou to jen společné kořeny, čerpající z jedněch dojmů a názorů. Otec se snažil stát se v Paříži mnichem, zatímco jiný malíř Jan (později P. Willibrord) Verkade, působící v okruhu Paula Gauguina, zůstal v Praze a stal se malířem beuronského umění.
Komentované prohlídky tento víkend vždy od 15.00, více Gabriel Loci nebo malakim.cz/.
Na obrázku vidíte severní zeď v lodi kostela, mezi okny úryvky čtyř Blahoslovenství, nad "červeným" vlysem nápis v beuronském písmu Ecce Ancilla Domini (odpověď Panny Marie ze scény Zvěstování), pod vlysem v lunetách benediktinky se světly a pod nimi tři velké postavy, zleva sv. Pavel, sv. Petr a sv. Jan Křtitel.
Zeď v oblouku na severní straně presbytáře byla postavena až po odchodu benediktinek z Prahy do Rakouska asi kolem roku 1920. Na spodním obrázku z roku asi 1896 pohled do chóru.
Na severní části apsidy namalovaly nadané sestry-malířky 4 anděly. ... See MoreSee Less
Konventní místnost, konvent (latinsky conventus) označuje velkou místnost uvnitř kláštera, v níž se řádová komunita scházela, viz. horní obrázek.
Sestry směly používat klavír (uprostřed obrázku), který při svém vstupu do kláštera s sebou přinesla šlechtična Maria (sestra Helene) von Eberhard (1886–1980, věčné sliby 1907), narozená ve Vídni. Kromě klavíru ještě plnou skříň not a hudebních knih, vlastní malby a návrhy, k tomu knihy o umění a havně pro Lenze i jeho nadané svěřenkyně plné desky s reprodukcemi řeckých a egyptských výtvarných děl.
Na spodním snímku vidíte tentýž prostor přebudovaný na "pitevnu".
Strop je trámový, kolorovaný, s viditelnými šestiúhelníky, snad s odkazem na beuronský geometrický kánon. ... See MoreSee Less
Oba snímky ukazují trojlodní kryptu pod presbytářem kostela. Žulové svazkové sloupy se sochařsky pojednanými patkami i hlavicemi nesou zaklenutou křížovou klenbou.
V roce 1919 musely sestry benediktinky klášter i kostel v Praze na Smíchově opustit.
Tělesné pozůstatky sester z krypty byly převezeny do rodinných hrobek. Donátorka Gabriela hraběnka Swéerst-Sporck byla uložena v Průhonicích. ... See MoreSee Less
Wolffova publikace Tempelmasse spolu s knihou Grundlagen und Entwicklung der Architektur od Hendrika Petruse Barlageho byla důležitou studijní pomůckou českému architektu Janu Kotěrovi při vytváření plánů pro Právnickou a Teologickou fakultu v Praze, viz foto.
Hexagonální (šestiúhlé), trojúhelné i kosoúhlé prvky používal Kotěra po roce 1913 u všech svých návrhů včetně funerálních děl. Proporcemi a jejich významem se pro architektonické dílo Kotěra zabýval ještě před studiem těchto dvou autorů ve svém článku O novém umění, otištěném ve Volných směrech v roce 1900.
Také v tvorbě kubistického malíře Bohumila Kubišty lze vystopovat snahu vypořádat se s číselnými a poměrnými vztahy. ... See MoreSee Less
Kánon (rovnostranný trojúhelník v kruhu) ke svým stavbám používal i známý architekt JAN BLAŽEJ SANTINI AICHEL.
V šestiúhelníku, v tomto klíči ke starozákonnímu chrámu, se nám objevuje jméno Boha (JHVH) stejně jako chrismon, protože on je Stella splendida et matutina, tedy hvězda zářivá a jitřní, alfa a omega. (Zj. 22,2)
Jestliže pomocí míry našli naši předchůdci zákon pro umění, pak se přiblížili k absolutnímu vyjádření krásy, neboť v míře je odraz veškeré Boží krásy. A naopak odrazem Boží krásy jsou matematické poměry, protože v jejich rozmanitosti se projevuje určitá jednota.
Odilo Wolff, Chrám a jeho míra s podtitulem Zákon proporcí v antické a starokřesťanské sakrální architektuře ... See MoreSee Less
Převor Emauzského kláštera, benediktin z Beuronu P. Odilo Wolff ve své knize Tempelmasse aplikuje kánon nejen na stavby egyptských pyramid a antických chrámů, ale i bazilik v době křesťanské a středověké. Chce tím dokázat, že umění, ať již malířství, sochařství nebo architektura, je dána mírou.
Na obrázku kánon na stavbu baziliky sv. Petra ve Vatikánu. ... See MoreSee Less
Zakladatel beuronského umění P. Desiderius Lenz, který několik let působil v klášteře Emauzy v Praze a který byl autorem výmalby kostela Zvěstování Panně Marii při klášteře sv. Gabriela na Smíchově, maloval či sochal své postavy podle geometrických pravidel.
Na kruh nanesl poloměr kružnice. Spojil šest bodů tak, aby vznikly dva rovnostranné trojúhelníky.
Řecký matematik Pythagoras považoval míru za činnost podobnou božskému tvoření. Řekové převzali téměř vše od Egypťanů, kteří si netroufali svěřit tajemství zákonů papyru, ale vložili ho do architektonických konstrukcí svatyň. Plutarchos uvádí, že učení pythagorovců bylo egyptské. Například strany rovnostranného trojúhelníku nazývaly podle egyptské bohyně ISIS a jeho výšku podle jejího manžela Osirise.
Obr. vlevo Lenzův kánon Obr. vpravo: Medínit Habu – archeologická lokalita v jižním Egyptě na západním břehu Nilu naproti luxorskému chrámu. ... See MoreSee Less
Vlevo sochař Petr Holub zaměřuje originál sochy pro vytvoření její kopie.
Vpravo originál sochy archanděla Gabriela na výstavě v Emauzích.
Socha je dílem zakladatele beuronského umění sochaře Petera Lenze, pozdějšího beuronského mnicha P. Desideria Lenze, který se svými spolubratry museli opustit mateřský klášter ve Beruronu v dnešním Bádensku-Württembersku a přesídlili do pražských Emauz.
Lenz se stal učitelem sester benediktinek v klášteře sv. Gabriela v Praze na Smíchově.
Pokud se chcete dozvědět více, přijďte na komentované prohlídky v sobotu a v neděli vždy v 15.00. Porsíme více na malakim.cz ... See MoreSee Less
Pokud přijdete na komentovanou prohlídku kostela sv. Gabriela, uvidíte dvoumetrovou sochu z mědi se zlatými atributy. Je to kopie sochy archanděla Gabriela, která se nachází v Rakousku (foto vpravo). Na snímku je sochař Petr Holub, který se svým otcem restaurátorem Karlem Holubem vytvořili v roce 2013 její kopii. ... See MoreSee Less
Na snímku vlevo z roku 1891 je na stříšce vchodu do kostela umístěná socha archanděla Gabriela, která hlásala zasvěcení kláštera benediktinek v Holečkově ulici na pražském Smíchově.
V roce 1919 si sochu sestry odvezly do nového působiště na hrad Bertholdstein ve Šýrsku.
Vpravo je kopie sochy z roku 2013 v rajské zahradě kláštera sv. Gabriela v Praze ještě bez zlacených atributů. ... See MoreSee Less
Minulý týden jsme vás seznámili s křížovou cestou, která byla Beuronskou uměleckou školou namalována na zdi kostela Panny Marie ve Stuttgartu. V kostele sv. Gabriela se nacházejí grafické listy této křížové cesty.
Pokud se chcete seznámit s beuronským uměním, přijďte v sobotu 1. a v neděli 2. června vždy v 15.00 do Holečkovy ulice 10 na Smíchov.
Čeká vás dvouhodinovou komentovaná prohlídka, po prohlídce kostela projdeme ochozem kolem apsidy a vejdeme do přepaženého chóru sester beneditkinek. Vstupenky možno zakoupit před prohlídkou v kostele, prosíme o platbu v hotovosti. Osoba 250,- Kč, děti do 15 let zdarma. ... See MoreSee Less
Křížová cesta podle kompozic malířské školy v Beuronu
V roce 1889 začali umělecky založení mniši, seskupených v Beuronské umělecké škole (v té době žijících v pražském klášteře Emauzy) s výmalbou křížové cesty v kostele Panny Marie ve Stuttgartu. Mniši malovali přímo na vnitřní zdi neogotického kostela podle předlohy jednoho ze zakladatelů beuronského umění P. Gabriela Wügera.
Jak dalece zasahoval do těchto maleb sám P. Desiderius Lenz, hlavní postava zakladatelů beuronského umění, se nepodařilo zjistit. Mniši použili místo freskové techniky akvarelové barvy, které fixovali vodním sklem. Tato technika dopomohla k velmi jemnému a nevtíravému zabarvení.
V roce 1904–1908 byla stejná Beuronská křížová cesta vymalovaná ještě v kostele sv. Josefa v Mnichově.
Tato křížová cesta ve Stuttgartu patřila k nejzralejším malbám, co škola vytvořila. Proto byly kolem roku 1891 vytvořeny fotografické reprodukce. Zpracovala je firma M. Rommel & Cie ve Stuttgartu, která se zabýval přípravou světlotisku.
Dnes zdobí fotografické reprodukce těchto Čtrnácti zastavení beuronské křížové cesty i kostel sv. Gabriela.
Kostely Panny Marie stejně jako sv. Josefa byly za druhé světové války vybombardovány a tím byl cyklus 14 zastavení beuronské křížové cesty zničen. ... See MoreSee Less
Laické sestry byly velmi důležité pro chod kláštera. Neměly velké vzdělání, pocházely většinou ze skromných poměrů. Neuměly latinsky a tak nechodily do chóru, kde se při liturgii zpíval gregoriánský chorál v latině. Pracovaly v hospodářství, zahradnictví či v jiných odvětvích, vařily, praly, žehlily, uklízely.
Zelinářská a ovocná zahrada dosahovala až k Ústavu hluchoněmých (Holečkova 4) a pěstoval se zde špenát, mangold, různé druhy salátů, květák, zelí, kapusta, řepa, celer, cibule, křen, okurky rajčata, rebarbora, hrášek, fazole, dýně, melouny, kedlubny, žampiony (ve sklenících i volně).
V době první světové války nebylo dost chleba pro chudé z okolí, sestry vařily pro potřebné ze svých zásob zeleninové polévky.
Laické sestry benediktinky před hospodářskou budovou.
Už v roce 1898 se podařilo získat část zahrady Kinských, takže si sestry mohly dovolit pěstovat i jednu krávu. Získaly ji od správce hraběnky Waldstein, která domluvila dobrou cenu a její správce vybral pěkný kus. Do žebřiňáku od roku 1903 se zapřahali koně, které nahradili bývalé dost neposlušné oslíky.
Klášter sv. Gabriela se stával stále víc soběstačný. ... See MoreSee Less
Na pohlednici z roku 1891 stála vlevo vila, kde se ubytovaly první benediktinky v roce 1889, kdy ještě klášter nebyl hotov (1891 svěcení). Zakládajícím klášterem se stal starobylý benediktinský ženský konvent sv. Erentrudy ze Salzburgu.
Tato vila byla zbořena kolem roku 1900, kdy byla na západní straně přistavena jižní a severní klášterní křídla.
Vpravo na severní straně směrem na Petřín se stavěly hospodářské budovy. ... See MoreSee Less
Do roku 1892 byla díla Nabistů v Paříži včetně Jana Verkadeho několikrát vystavována, z čehož nejdůležitější byla 2. výstava impresionistů a symbolistů.
Holandský malíř Jan Verkade pocházel z rodiny Mennonitů. Spolu s Ballinem žili nějakou dobu ve Florencii. Ve františkánském klášteře ve Fiesole se Verkade nechal pokřtít. O půl roku později se dal pokřtít i Ballin, který byl židovského původu.
V roce 1894 vystavovali Verkadeho své obrazy z Bretaně v Kodani a tento rok zůstal i nějaký čas v benediktinském klášteře v Beuronu v jihozápadním Německu, který navštívil minulý rok. Stal se zde oblátem a přijal výuku malby založenou na principech Beuronské umělecké školy.
V roce 1897 vstoupil Verkade v Beuronu do noviciátu benediktinů, a za 5 let byl vysvěcen na kněze a dostal řeholní jméno Willibrord.
V roce 1888 započali beuronští benediktini v Praze výstavbu 1. ženského kláštera Beuronské kongragace sv. Gabriela. Žili v Emauzích, Verkadeho zde navštívil jeho francouzský přítel Paul Sérusier, který o beuronském umění poprvé napsal do pařížského časopisu Occident.
Na fotografii vidíte obraz od Maurice Denise: zleva Gresnicht, uprostřed Verkade a vpravo Lenz.
Všichni 3 žili nějakou dobu v Praze a pracovali na výmalbě kostela sv. Gabriela. ... See MoreSee Less
Jan Verkade (1868–1946) se narodil v Zaandamu v severním Nizozemsku, kde jeho otec vlastnil firmu na výrobu čokolády.
Jan Verkade byl z dvojčat, mladší bratr Eduard se stal divadelním režisérem a hercem, jejich sestra Anna se provdala za malíře Jana Voermana, který se stal Verkadeho učitelem poté, kdy po 2 nespokojených studijních letech Verkade opustil amsterodamskou akademii.
Než Verkade ve svých 22 letech odešel do Francie, zhlédl v roce 1890 na výstavě v Bruselu práce Vincenta van Gogha a dokonce se potkal i s jeho matkou. V Paříži se Verkade seznámil s Paulem Gauguinem a Paulem Serusiérem, kde následně pracoval v Serusiérově ateliéru.
S Pierrem Bonnardem, Mauricem Denisem, Henrim Ibelsem a Paulem Ransonem založil na základech symbolismu, okultismu a esoterismu skupinu NABIS/Proroci (moderního umění). Později se k nim přidali Armand Seguin, Edouard Vuillard a Kerr-Xavier Roussel.
Vlevo: severní zeď lodi kostela s nápisem Zvěstování: Ecce ancilla Domini fiat mihi secundu[m] verbum tuum. (Jsem služebnice Páně, staň se mi podle Tvého slova). V dominantní červené barvě vlysu pod nápisem jsou umístěné kalichy s otevřenou kupou připomínající rozevírající se modrý lotos s květinou coby hostií.
Obrázek vpravo nahoře je návrh na kalich s popisky budoucí barevnosti.
Obrázek vpravo dole znázorňuje egyptský ornament cheker, který zakladatel beuronského umění Lenz použil jako předlohu na vlys s kalichy. ... See MoreSee Less
Tento víkend vždy od 15.00 se konají v kostele a klášteře sv. Gabriela na Smíchově komentované prohlídky, lístky si můžete zakoupit přímo před kostelem. Správné patrocinium (zasvěcení) kostela je Zvěstování Panně Marii. Na fotografii nahoře vidíte latinský nápis: Angelus D[omi]ni nuntiavit Mariae et c[o]ncép[i]t de Spirit[u] S[an]cto. (Anděl Páně zvěstoval Panně Marii a ona počala z Ducha svatého).
Stejný verš se opakuje na návrhu (spodní obrázek vlevo).
Svatostánek uprostřed je umístěn na mramorové menze s laaského mramoru (Tyrolsko) stejně jako obě sochy po stranách baldachýnu, znázorňující scénu Zvěstování (správný název kostela je Zvěstování Panně Marii). Vlevo nahoře u oblouku apsidy se nachází malba Mojžíše s měděným hadem, naproti serafín se smlouvou úmluvy, kde byly uchovávány desky Desatera. Pod nimi dva starozákonní proroci Jeremiáš a Izaiáš. V horní části apsidy trůní Kristus Pantokrator s cherubíny po stranách egyptizujícího trůnu. Pod Pantokratorem se nachází deskový obraz Panny Marie s Ježíškem na klíně. Po stranách dvě čtveřice andělů, které v roce 1911 namalovaly sestry benediktinky pod dohledem svého mentora P. Desideria Lenze. Vepředu je zavěšený zrekonstruovaný lustr s původními stínidly, po jeho stranách kopie dvou věčných světel.
Při komentované prohlídce se půjdeme podívat do apsidy za hlavní oltář, kde jsou na opěradlech půlkruhové lavice zpodobněny supice. ... See MoreSee Less
Vlevo sv. Scholastika. Výřez z obrazu původně zpodobňující sv. Scholastiku a sv. Benedikta. Jedná se o beuronskou malbu (olej na plátně). Datace asi kolem 1895, původ možná klášter Emauzy v Praze na Novém Městě.
Vpravo je výřez sv. Scholastiky z nástěnné malby v klášteře sv. Hildegardy v Eibingenu u Rüdesheimu v Porýní, kde byl v roce 1904 založen tento dceřiný klášter ze sv. Gabriela v Praze.
Se svým bratrem Benediktem pocházela sv. Scholastika ze vznešeného rodu v Itálii. Oba se rozhodli pro řeholní život. Když Benedikt dobudoval klášter na Montecassinu, Scholastika zřídila s jeho pomocí na úpatí téže hory první klášter benediktinek. Soubor pravidel mnišského života, jejíž autorství je tradičně připisované zakladateli západního mnišství sv. Benediktu z Nursie (asi 483 – asi 543), se nazývá Řehole svatého Benedikta (latinsky Regula Benedicti). ... See MoreSee Less
Tento víkend 13. a 14. května se vždy od 15.00 uskuteční komentovaná prohlídka interiéru kostela a kláštera sv. Gabriela. Návrh na malbu Korunovace Panny Marie na západní zeď chóru sester nebyl pravděpodobně nikdy realizován. Zdali tomu tak je, budou restaurátoři v letních měsících t.r. zkoumat. ... See MoreSee Less
Velký lustr v presbytáři a v chóru kostela sv. Gabriela
Vlevo pohled z chóru sester do presbytáře, vpravo lustr v chóru sester, foto kolem roku 1912:
Rekonstrukce lustru Povrchová úprava zrekonstruovaného lustru zůstala matná a lesklá mosaz. Zdobné čtvercové výseky odpovídají originálu. Dochovala se i některá originální svítidla. Nejmenší jediný původní kruh jich má 8, prostřední 12 a spodní 16. Počet stínidel neodpovídá součtu původních svítidel.
Na původním lustru byla stínidla umístěna těsně vedle sebe, na rekonstruovaném lustru jich je jen 36, které se podařilo najít na Bertholdsteinu v Rakousku, 4 byly v záloze. Zpracováno ručními pasířskými a kovotlačitelskými postupy.
Zrekonstruovaný lustr byl v roce 2002 zavěšen do presbytáře, celková váha je asi 160 kg. Je chráněn proti sesuvu dvojím jištěním, ocelové lano, na kterém je zavěšen, má osminásobné jištění. Lustr lze spouštět, aby šlo vyměnit žárovky nebo umýt stínidla.
Zrekonstruovaný lustr viz předchozí příspěvky. ... See MoreSee Less
Originální vrchní část lustru a 40 stínidel věnovaly sestry benediktinky včele s abatyší Caecilií Fischer OSB kláštera sv. Gabriela na Bertholdsteinu Mgr. Monice Bubna-Litic v letech 1994 - 2000, která vše darovala Společnosti přátel beuronského umění v Praze.
Péčí tohoto Spolku a ve spolupráci s duchovní správou, kterou zastupoval duchovní správce kostela sv. Gabriela JCLic. Mgr. Ondřej Pávek, dnes výpomocný duchovní u sv. Vojtěcha na Novém Městě pražském, sídelní kanovník, kanovník penitenciář a děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze a soudní vikář I. pražského vikariátu byl lustr opraven a rekonstruován ateliérem kovovýroby Výrobní družstvo Výtvarná řemesla pod vedením Michala Marxe za finančního přispění MČ Prahy 5.
Velký lustr z presbytáře stejně jako celková výzdoba kostela sv. Gabriela byl komponován ve stylu beuronského umění, byl třípatrový, průměr kruhu v horním patře měřil 700 mm, v prostředním dvojnásobek, tedy 1 400 mm a ve spodní čísti trojnásobek, tedy 2 100 mm.
Do presbytáře byl zavěšen patrně až v letech 1911–1912. Tentýž lustr se nacházel i v chóru sester. Návrh zřejmě od P. Desideria Lenze, který byl autorem veškeré kostelní výzdoby.
Po prodeji kláštera sv. Gabriela na Smíchově byly oba lustry mezi léty 1919–1920 převezeny sestrami benediktinkami na hrad Bertholdstein do Rakouska.
Zde sestry lustr rozdělily a zavěsily do hradní kaple. 2. lustr zapůjčily do mužského kláštera Beuronské kongregace Seckau, kde byl lustr v kostele rovněž rozdělen na 3 díly. ... See MoreSee Less
Opatství svaté Hildegardy je ženský benediktinský klášter v Eibingenu u Rüdesheimu v diecézi Limburg. Od roku 2002 je opatství součástí světového dědictví UNESCO, obr. 1.
Opatství bylo založeno 2. července 1900, v září 1904 jej obsadilo 12 benediktinek ze sv. Gabriela v Praze. Je nástupcem klášterů Rupertsberg a Eibingen, které založila svatá Hildegarda z Bingenu. O finanční částku nově postaveného kláštera v novorománském slohu v letech 1900-1904 se postaral kníže Karl zu Löwenstein-Wertheim-Rosenberg, stejný donátor, který zakoupil pozemky na svahu Petřína pro sestry kláštera sv. Gabrielav Praze.
Klášter sv. Hildegady v Eibingen patří do Beuronské kongregace. Nejdůležitější místnosti, jako je kostel, chór a knihovna, vymalovali mniši z Beuronské umělecké školy pod vedením P. Pauluse Krebse (1849-1935), žáka zakladatele beuronského umění P. Desideria Lenze (1832-1928, obr. 2.
Benediktinky s. Klara z kláštera Eibingen a s. Petra z kláštera Venio z Prahy zkoušejí malířský stůl, který byl v Eibingenu zhotoven podle předlohy v Praze. Setkání obou sester se uskutečnilo v březnu 2023. ... See MoreSee Less
Mříž, která původně uzavírala kapli sv. Benedikta v kostele sv. Gabriela se v roce 2008 po devadesáti letech vrátila zpět z Rakouska do Prahy. Byla restaurovaná a umístěná na své původní místo
Fotografie vpravo ukazuje, jak v novém domově sester benediktinek stála mříž na nádvoří původního hradu Bertholdtein v Rakousku, kam se sestry v letech 2019/1920 z Prahy přestěhovaly.
Pokud přijdete o tomto víkendu 29. a 30. dubna vždy od 15:00 na komentovanou prohlídku, prohlédnete si "zbeuronizovaný" interiér kostela a nahlédnete také do kláštera. Zde se projdete původními dochovanými prostory jako křížovou chodbou, rajskou zahradou, konventem, knihovnou a dalšími.
Platit můžete i v hotovosti před prohlídkou. V klášterních prostorách i v kostele je zima, prosím, dobře se oblečte. ... See MoreSee Less
Mříž s nápisem PAX a chí-ró o rozměrech 3 x 6 metrů z roku asi 1895 byla původně silně pozlacená.
Sestry z pražského kláštera sv. Gabriela přesídlily v roce 1919/1920 do Rakouska na hrad Bertholdstein, kam si mříž s dalším kostelním inventářem odvezly.
Na náklady Spolku přátel beuronského umění byla v roce 2008 dovezena zpět. Mříž byla velmi zkorodovaná, protože stála venku na nádvoří, které oddělovalo klauzuru od vchodu do hradní kaple pro hosty. Restaurovali ji Karel Holub se svým synem sochařem Petrem Holubem a umístili na její původní místo. ... See MoreSee Less
Mezi vítězným obloukem a sochou Panny Marie byla po odchodu sester benediktinek z pražského kláštera sv. Gabriela postavená zeď sahající až do výšky oblouku. Původně se zde nacházel chór sester, který byl oddělen mříží. ... See MoreSee Less
Benediktinky sestry Petra a Michaela z kláštera Venio na Bílé Hoře v Beuronu na cestě do kostela a v kostele sv. Martina. březen 2023 ... See MoreSee Less
V roce 1911 změnil P. Desiderius Lenz koncepci apsidy v kostele, velký obrázek ukazuje dešní stav.
Původně byla apsida uzavřená dveřmi umístěnými po stranách baldachýnu od jeho zadních sloupů k oblouku apsidy, viz návrh vlevo dole. Lenz tyto dveře odstranil, deskový obraz za zadními sloupy odsunul do apsidy a kolem spodní části apsidy navrhl lavici s reliéfy supic na opěradlech, obrázek (návrh) uprostřed.
Pověřil své svěřenkyně, sestry z klášterního malířského ateliéru, aby vymalovaly apsidu anděly. Bylo postaveno lešení, na kterém sestry pracovaly společně se svým učitelem Lenzem. Sestry samy sebe zvěčnily na lešení, jak pracují na nástěnné malbě andělů. ... See MoreSee Less
Egyptský vzor cheker, který chtěl autor P. Desiderius Lenz použít na výmalbu kostela sv. Gabriela, vidíte na horním snímku i na návrhu vlysu po stranách baldachýnu vlevo dole. Lenz viděl v dekoru cheker kalichy, které si pro představu namaloval, obr. nahoře vpravo.
Nakonec použil Lenz vlastní vlys; na červeném pozadí zpodobnil kalichy, místo kupy navrhl Lenz rozevírající se modrý lotos, ze kterého vyzařují polokruhy s paprsky, představující hostii.
Tento vlys se táhne po obvodu lodi i presbytáře kostela. Snímek ukazuje vlys s kalichy na severní zdi. ... See MoreSee Less
Malakim se cítí – cítí se slavnostně) v místě Kostel svatého Gabriela.
8 months ago
Po 1. světové válce opustily benediktinky klášter sv. Gabriela a přestěhovaly se do Rakouska. Všechny vchody z kláštera do kostela byly zazděny.
Na severní straně presbytáře, kde býval chór sester, byla postavená zeď. Fotografie ukazují chór sester, detail trůnu pro abatyši s klekátkem a klekátko na Bertholdsteinu v Rakousku a v Praze, kam se s ostatním inventářem vrátilo v roce 2008.
Pokud se chcete dozvědět více, přijďte prosím na komentovanou prohlídku 15. a 16. dubna vždy v 15:00.
Dnes je Velký pátek, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus, syn Boží.
Kdo přijde v sobotu 8. dubna na komentovanou prohlídku kláštera sv. Gabriela, uvidí na západní zdi nástěnnou malbu zvanou Pieta (podle lat. domina nostra de pietate – naše soucitná Paní), neboli zpodobení truchlící Panny Marie s Kristem na klíně.
Svatogabrielská Panna Maria se ale od ostatních maleb liší: na hlavě má položenou egyptizující korunu, kolem červenou svatozář, tělo jejího mrtvého syna Ježíše je zabaleno do pruhu plátna.
Co tímto ztvárněním zamýšlel zakladatel beuronského umění P. Desiderius Lenz?
Má toto zpodobnění něco společného se čtecím pultem, stojící v presbytáři kostela a znázorňující dravce sokola?
Malakim se cítí – cítí se blaženě) v místě Klášter svatého Gabriela.
8 months ago
Liber evangeliorum, list 21 – Velikonoce, S. 127 V dolní scéně listu 21 (Útěk z Egypta) je adaptován klasický obraz vítězného faraona, který ovšem obvykle vjíždí do bitevní vřavy na svém válečném voze vestoje. 😎👍🏻
Ale zde na něm poněkud nezvykle sedí, což by na staroegyptském válečném voze šlo provést pouze, pokud by král seděl obrácen do protisměru a díval by se tedy dozadu. 🫣
Takto je na starověkých reliéfech zobrazen ale pouze odpočívající panovník.🤗 ... See MoreSee Less
Liber evangeliorum, list 21 – Velikonoce, strana 127 V horní scéně (Pesachová hostina) namalovaly sestry umírající Egypťany, které stylizovaly podle padlých bojovníků z ramessovských bitevních scén (13. stol. př. Kr.). Ve starověkém originále se ovšem jednalo o padlé poražené cizí válečníky. Přesto je zde jasně vidět reference k překresům egyptských reliéfů, které si v dobových publikacích pořizoval Pater Desiderius Lenz. Z pohledu studia egyptského umění lze říci, že umělkyně znázornily obraz tak, jak jej používali i Egypťané – tedy aby vyprávěl i velmi energický příběh v kombinaci ikonického a psaného textu. Možná vůbec nejoriginálnější adaptací staroegyptské inspirace na tomto listu je však využití písma, které je psáno v horizontálních i vertikálních pásech jako popisky u jednotlivých scén či postav a funguje tak stejně, jako hieroglyfické texty na egyptských reliéfech, které rovněž mohly být rozmístěny v horizontálních i vertikálních kompozicích. Hieroglyfy rovněž mohou být psány zprava doleva i zleva doprava a rozmístění znaků i volba směru písma jsou často podřízeny symbolice vyobrazení i jeho kompozici. Beuronské umění sice nevyužívalo hieroglyfy, ale podřídilo latinku některým zásadám staroegyptského přístupu k písmu – písmo a obraz se v Egyptě plně funkčně doplňují. ... See MoreSee Less
Beuronské umění čerpalo z umělecké historie dob dávno minulých, velmi podnětné bylo umění starého Egypta. I Egypťanům známá estetizující geometrie vycházela z představy, že čísly vyjádřená harmonie je odrazem univerza i posmrtného života.
Při prohlídce kostela se seznámíte s nečekanými uměleckými díly, jako například čtecího pultu v podobě sokola či reliéfy supic na opěradlech lavice kolem apsidy. V klášteře kromě zachovalé knihovny, kapitulní síně, křížové chodby, rajské zahrady, refektáře a konventní místnosti vstoupíme i do zastrašené rajské zahrady. ... See MoreSee Less
Komentovaná prohlídka kostela a kláštera sv. Gabriela
Sochař Peter Lenz, pozdější benediktinský mnich Pater Desiderius Lenz OSB (1832–1928), zakladatel, protagonista a učitel Beuronské umělecké školy, usiloval o trvale platné, až dokonalé a závazné principy své vlastní tvorby. Odvolával se na odkaz umění starověkého Egypta. Počínaje rokem 1866/67 rozvíjel Lenz svou vizi ideálního kostela. Vstup do chrámu umístil mezi sloupy do popředí vystupující předsíně, nad jejíž římsou pelikán s roztaženými křídly klove svou vlastní krev, aby nakrmil svá mláďata. Za sloupy se tyčí dva vysoké pylony, které umožňovaly vhled na kostel stojící dále za nimi. Mezi kostelem a pylony bylo nádvoří, místo setkávání i soustředění na bohoslužbu. Na fasádní malbu navrhl sedící postavy na egyptizujících trůnech, procesí andělů a benediktinek či benediktinů. Nechyběl samozřejmě ani typický dekor vycházející z egyptské malby a rostliny jako palmy, lilie a stylizované papyrové a lotosové kytice. ... See MoreSee Less
Komentované prohlídky březen 2023 Beuronské umění v kostele a v klášteře sv. Gabriela Holečkova 10, Praha 5 – Smíchov Vstupenky: Gabriel Loci Ukázka z prohlídky chrámu a kláštera sv. Gabriela na pražském Smíchově Neděle 05.03 15:00 – Monica Bubna-Litic Sobota 11.03. 15:00 – Monica Bubna-Litic Neděle 12.03. 15:00 – Monica Bubna-Litic Sobota 18.03. 15:00 – Monica Bubna-Litic Neděle 19.03. 15:00 – Monica Bubna-Litic Sobota 25.03. 15:00 – Dr. Miroslav Kunštát Neděle 26.03. 15:00 – Dr. Miroslav Kunštát
Počet vstupenek na každou komentovanou prohlídku je omezen na 30 osob. Sraz před kostelem. Doporučujeme teplé oblečení a nabité mobily kvůli světlu. Pokud není vyprodáno na Gabriel Loci, je možnost koupit vstupenky na místě 250,- / osoba. Promováno i na KudyZnudy.cz ... See MoreSee Less
Výjimečně v pátek 24. února se můžete zúčastnit komentované prohlídky kostela i kláštera sv. Gabriela v Praze na Smíchově. Ochozem kolem kostelní apsidy vejdeme přímo do interiéru bývalého chóru sester, jehož původní podobu vám ukazujeme na fotografii. Klášter je jinak pro veřejnost nepřístupný stejně jako kostel, který je otevřen jen v době bohoslužeb v neděli od 11.15 asi do 12.15 hodin. ... See MoreSee Less
Výjimečná komentovaná prohlídka v kostele a klášteře sv. Gabriela tento pátek 24.2. v 16.00. Sejdeme se před kostelem, prohlédneme si interiér kostela a ochozem kolem apsidy vejdeme do přepaženého a zazděného chóru sester benediktinek v klášteře. Při prohlídce uvidíte dochované klášterní prostory jako zastřešenou rajskou zahradu, kapitulní síň, knihovnu, refektář a další. ... See MoreSee Less
Malakim právě slaví tento speciální den v místě Kostel svatého Gabriela.
11 months ago
Svátek Tří králů, Zjevení Páně Epifanie Domini (řecky ἐπιφάνεια, epi=nad, vrchol), (fanos=záře, zjevení)
Modrá záře šesticípé hvězdy neměla stálé místo na obloze. Zářila víc než ostatní a bylo ji vidět i v poledne, kdy zakryla světlo slunce. Svým pohybem předbíhala mágy, kteří tak našli v Betlémě mesiáše, třinácti denního Ježíška. Ve spodním vlysu vidíme spěchající krále s nápisem: pojďme a klaňme se.
Podobný rozruch vzbudila exotická návštěva královny ze Sáby, která vzdala v 10. století př. n. l. hold trůnu moudrosti krále Šalomouna. Od té doby už nikdy nebylo přivezeno tolik drahocenností, které se nevyrovnaly darům tří králů: zlato králi, kadidlo Bohu a myrha pro smrtelníka. ... See MoreSee Less
Zachráníme kulturní památka kláštera a kostela sv. Gabriela na Smíchově? 🤔
V lednu 2023 každou sobotu a neděli vždy od 15:00 pokračují komentované prohlídky ve sv. Gabrielu na Smíchově. 🤩👍🏻
V kostele Zvěstování Panně Marii je ukryta původní souhrnná ukázka beuronského umění. Až na jedinou nástěnnou malbu nebyl interiér od let 1889–1919, kdy zde žily sestry benediktinky, restaurován. V klášteře jsou některé prostory autentické jako například knihovna s regály, kazetovým stopem, prvotní dlažbou a vitrážemi.
Také střecha na kostele je původní a bohužel dochází k zatékání… ... See MoreSee Less
Omlouváme se, pro nemoc se prohlídky o víkendu 16., 17. a 18. neuskuteční. Přejeme požehnané Vánoce a pokojný rok 2023. Těšíme se na vás při komentovaných prohlídkách v lednu 2023. ... See MoreSee Less
Tento víkend vždy od 15.00 vás klášterem a kostelem sv. Gabriela provede benediktinka sestra Petra OSB. Podíváte se do jinak nepřístupných klášterních prostor, z nichž některé jsou v původním stavu, jak je zanechaly po svém odchodu do Rakouska zdejší sestry benediktinky.
Velké foto: originál sochy archanděla Gabriela na střeše vchodu do kostela Malé foto: stav střechy dnes a kopie sochy
Supice v kostele v bývalém opatském chrámu benediktinek při klášteře sv. Gabriela v Holečkově ulici na Smíchově (1888–1919) se nachází nejstarší a nejkompletnější ukázka beuronského umění na světě (podle města Beuron v Bádensku-Württembersku).
Najdeme zde motiv, který podporuje domněnku o hlubším a obsáhlejším vlivu egyptského umění na beuronské.
Apsidu kostela zdobí deskový obraz Matky Boží s Ježíškem na klíně, zavěšený nad půlkruhovou lavicí s vyřezávanými opěradly, která nesou opakující se reliéfy supic. Egyptským hieroglyfem supice se píše také slovo mw.t (mút), což znamená matka. Egyptská bohyně Mut bývá zobrazována v lidské podobě jako žena se supí pokrývkou hlavy. Byla královnou všech bohů, sama sebe schopná oplození, identifikovaná ve scénách božského zrození panovníka.
Motiv supice je v opatském kostele umístěn bezprostředně v blízkosti malby zobrazující Mater Dei – Matku Boží. Je tedy pravděpodobné, že se nejedná o shodu náhod, ale o další plánovanou integraci starověkých a křesťanských motivů. ... See MoreSee Less
V prosinci tohoto roku čeká na zájemce o beuronském umění ještě několik komentovaných prohlídek. Začínáme v sobotu a v neděli 10. a 11., vždy od 15.00. Další týden budou prohlídky v pátek 16.12. od 17.00, v sobotu 17. a v neděli 18.12 od 15.00. Těšíme se na vás. ... See MoreSee Less
Při komentované prohlídce kláštera sv. Gabriela na Smíchově uvidíte jen části původního chóru benediktinek. Původně byl chór oddělen od presbytáře mříží, poté, kdy se sestry z Prahy odstěhovaly a klášter prodaly, sem byla postavena vysoká zeď. Komentovaná prohlídka začíná v pátek 18. listopadu v 17.00. 1. foto z roku kolem 1895. 2. foto nynější stav ... See MoreSee Less
Zítra v sobotu 12. listopadu v 15.00 zveme na komentovanou prohlídku kostela a kláštera sv. Gabriela, kde do roku 1918-19 žily benediktinské řeholnice. Budete mít možnost vstoupit do zachovalých prostor kláštera – do kapitulní síně, kde se v podlaze nachází jedna výrazná tmavá dlaždice. K čemu sloužila, kde byla klášterní knihovna, refektář (jídelna) nebo dokonce prostorná kuchyně či atriová rajská zahrada, to vše vám ukáže Monica Bubna-Litic. Sraz před kostelem, teplé oblečení a nabité mobily s sebou. Pokud si nestačíte koupit vstupenky na GoOut Gabriel Loci, můžete platit v hotovosti na místě. ... See MoreSee Less
Pohlednice kláštera sv. Gabriela na Smíchově. Vpravo od apsidy zahradní domek, který byl zbořen v roce 1891. Vlevo vila, zbořená kolem roku 1900, kdy se na její místo dostavěl klášter vhledem k velkému zájmu budoucích benediktinek. ... See MoreSee Less
Restaurátorka sestra Petra Pavlíčková OSB, benediktinka z kláštera Venio na Bílé hoře, absolventka Ateliéru výtvarných děl malířských na AVU, diplomová práce Nástěnná malba Beuronské umělecké školy, 2016-2017. ... See MoreSee Less
V pondělí 7. listopadu opět začínáme s komentovanými prohlídkami v kostele i v klášteře sv. Gabriela v Praze na Smíchově.
Tentokrát vás místy, kde do roku 1919 žily beneditkinky, provede sestra Petra z kláštera Venio na Bílé Hoře. Je sama benediktinka a restaurátorka.
V klášteře vám ukáže původní zachovalé prostory a vysvětlí, k čemu sestrám sloužily. Provede vás dnes zazděným chórem sester a vysvětlí malby na zdech kostela, které patří ke světovému unikátu beuronského umění.
Sejdeme se v 17:00 před kostelem.
Teple se oblečte, v kostele ani v klášteře se netopí. ... See MoreSee Less
The first guided tour about Beuron art in English Where? Monastery of St. Gabeiel, Prague 5-Smíchov, Holečkova 10. When? September 7 at 5:00 p.m., the meeting will be in front of the church. What will we see? Historical spaces in the monastery – library, refectory, choir of sisters, paradise garden etc. Also the interior of the church. What will we get to know? Complete display of Beuron art from 1880 to 1919. Where did Beuron art come from? From the Hohenzollern region, today Baden-Württemberg, when monks from the monastery of St. Martin came to Prague's Emmaus monastery. What did they build here? The first women's monastery of St. Gabriel. The decoration of the abbey church was designed by the founder of Beuron art P. Desiderius Lenz, the Benedictine sisters were his students. Did they also paint? Yes, first illuminations on parchment, later even paintings on the walls in the monastery and even in the church. ... See MoreSee Less
Beuron art in the monastery of St. Gabriel, Holečkova 10, Prague 5-Smíchov Guided tour in English in St. Gabriel in September 2022
Isis or Mother Mary? Jacob Böhme, the Nazarenes, Vienna and Rome, Gregorian Chants, “Kulturkampf", Mystic Geometry, Secession, Plečnik, Prague. The Beuron Art School and its exciting genesis has been almost forgotten - yet it is still visible - in the Czech Republic, Austria, Germany, the USA und Brasil. One of the most beautiful and complete sets of interior decoration can be seen in the former monastic church of St. Gabriel in Prague-Smíchov. The only guided tour in English in September will take place on Sept. 7, 2022 at 5pm and lasts about 1.5 hours. Tickets for CZK 250 are available at program.gabrielloci.com/ and in cash on location.
Das Foto zeigt die Schwestern im Kreuzgarten des St. Gabriel Klosters im Sommer 1898.
Seit 1893 wurde das Kloster St. Gabriel in die Abtei befördert. Zur Äbtissin wurde die ehemalige Priorin Adelgundis Berlinghoff gewählt, die die Gründungsgruppe von 11 Schwestern aus der Abtei St. Erentrudis in Salzburg nach Prag brachte, wir sehen sie in der Mitte. Sie war 49 Jahre alt. Neben ihre Priorin Lioba von Falser (geb. 1859 in Innsbruck). Links von ihr Gertrudis Fischnaler (geb. 1861 Südtirol) und Odilia Knöpfler (geb. 1867 heute Baden-Württemberg). Rechts von der Äbtissin sitzen Caecilia Sauter (geb. 1867, heute Baden-Württemberg), Maria Vüllers (geb. 1852 in Aachen) und Mechtildis von Zischwitz (geb. 1849 in Seckau, Österreich). In der obersten Reihe: Erentrudis Bensinger (geb. 1853, Witwe, Baden-Württemberg), Placida von Salm-Reiferscheidt (geb. 1874 in Široké Třebčice, Tschechien), Hildegardis Korb (geb. 1852 in Prag), Gabriela von Parczewska (geb . 1869 in Polen), Benedikta von Schwarzenberg (geb. 1865 in Wien), Edetrudis von Salm-Reiferscheidt (geb. 1877 Široké Třebčice, Tschechien), Lucia Endres (geb. 1868 im heutigen Baden-Württemberg), Ida Bauer (geb. 1868 Heilbronn, heute Baden-Württemberg) und Regintrudis Sauter (geb. 1865 bei Beuron, Baden-Württemberg). Scholastica Vering (geb. 1870, ?, Tochter eines Universitätsprofessors) kniend links, Agnes von Thun-Hohenstein (geb. 1868 in Trident, Italien) kniend rechts.
Interessant ist, aus welchen Ecken Europas die neuen benediktinischen Schwestern in das Kloster St. Gabriel eintraten. ... See MoreSee Less
Über dem Eingang zur Abteikirche des Klosters St. Gabriel verraten zwei Statuen, dass hier früher ein Benediktiner(innen)kloster war. Die Statue von St. Benedikt (ca. 470–543) stellt den Benediktinerordensgründer dar, dessen Schwester Scholastica Patronin des Ordens ist. Die Skulpturen sind das Werk von P. Desiderius Lenz, einem Benediktinermönch und Begründer der Beuroner Kunst, die um 1870 bis 1920 in den Benediktinerklöstern der Beuroner Kongregation gepflegt wurde. Das erste Foto stammt von 1891, das Foto von Benedikt und Scholastica sind Entwürfe von Lenz (spätestens 1891). Das dritte Foto ist von 2012. ... See MoreSee Less
Er öffnet seine Blütenblätter in der Morgendämmerung und schließt sie in der Abenddämmerung wieder. So wurde die Pflanze im alten Ägypten zum Symbol für Sonne, Ewigkeit und Auferstehung.
Das Schiff in der Klosterkirche St. Gabriel wird nicht mit einer Decke abgeschlossen, sondern es entfaltet sich zu einem offenen Dachstuhl, der von drei Stahltriebstangen zusammengehalten wird, die im oberen Teil der Längswand des Schiffes verankert sind und gleichzeitig die Struktur des Dachstuhles bilden. Die Griffe sind in einer geschnitzten Holzverkleidung verborgen mit den Inschriften SANCTUS. Über den Spitzen dieser drei strukturellen Dreiecke befinden sich fast unsichtbare Giebel, die drei verstärkte Sparren tragen. Zwischen den anderen acht dünneren Sparren ist eine zweifarbige Holzverkleidung zu sehen, die mit Lilien, Blumen und stilisierten Lotusblumen verziert ist. Ein leicht steiles Zwischendach besteht aus einem schrägen Boden aus Ziegeln. Der zweite steilere Dachstuhl darüber trägt das eigentliche Dach mit glasierten Ziegeln aus dem Jahr 1891. Bei Regen dringt das Wasser in den Innenraum der Kirche, dort wo das Dach das Mauerwerk der Kirche berührt, und es beschädigt die ehemaligen kostbaren Beuroner Wandmalereien. ... See MoreSee Less
Führungen zur Beuroner Kunstschule im Jahr 2022, Kloster St. Gabriel, Holečkova 10, Prag 5-Smíchov Eintrittskarten: 250,- Kč (Gabriel Loci) program.gabrielloci.com/ oder in bar vor Ort. Treffpunkt bitte vor der Kirche. Mehr unten: Stiftungsfonds Malakim (Engel) malakim.cz/... See MoreSee Less
Isis oder die Jungfrau Maria? Jacob Böhme, die Nazarener, Wien und Rom, Gregorianische Choräle, Kulturkampf, Mystische Geometrie, Secession, Plečnik, Prag. Die Beuroner Kunst und ihre spannende Entstehungsgeschichte ist fast vergessen, doch präsent - in Tschechien, Osterreich, Deutschland, den USA und Brasilien.
Eines der schönsten und am besten erhaltenen Gesamtkunstwerke ist der Innenraum der ehemaligen Klosterkirche St. Gabriel in Prag-Smíchov.
Die einzigen Führungen in deutscher Sprache im September 2022 finden am 5. und 6.9. jeweils um 17:00 statt. Dauer ca. 1,5 Std. Eintrittskarten für CZK 250,- goout.net/cs/gabriel-loci/vzbpac/ oder in bar vor Ort. ... See MoreSee Less
Vážené milovnice a vážení příznivci beuronského umění, pokud si přejet navštívit nepřístupný interiér kláštera, prosím sledujte malakim.cz/ Těšíme se na vás! ... See MoreSee Less
V roce 2005 povolil arciopat Theodor Hogg z kláštera sv. Martina v Beuronu výrobu replik věčných světel pro pražský klášter benediktinek.
3 stejná původní věčná světla byla při stěhování sester z Prahy do Rakouska odvezena a nepodařilo se je najít. 😞
Beuronská věčná světla z krypty kláštera v Beuronu byla vystavena od 5. listopadu do 27. prosince v roce 1905 ve Výstavním pavilonu secese (také Wiener Secessionsgebäude nebo Ausstellunggebäude der Wiener Secession), který postavil koncem 19. století opavský rodák Joseph Maria Olbrich ve Vídni.
K věčným světlům se zachoval kolorovaný návrh perem autora P. Desideria Lenze z roku 1875, podle něhož byly vyrobeny mosazné kopie místo stříbrných originálů. Typické beuronské ornamentální zdobení doplňují nápisy, které se vztahují k patrociniu kostela, tedy Zvěstování Panně Marii. Kopie vyrobil ateliér kovovýroby, Výrobní družstvo Výtvarná řemesla. ... See MoreSee Less
Lotos otevírá své okvětní lístky za úsvitu a za soumraku je zase zavírá. Ve starověkém Egyptě se rostlina stala symbolem slunce, věčnosti a vzkříšení.
Loď v klášterním kostele sv. Gabriela není zakončena stropem, ale rozevírá se do otevřeného krovu. Nesou ho tři ocelová táhla zakotvená v horní části podélných zdí lodě a stavbu krovu tak zároveň stahují a upevňují. Táhla jsou ukryta v dřevěném vyřezávaném obložení s nápisy SANCTUS. Nad vrcholy těchto tří konstrukčních trojúhelníků jsou takřka neviditelné hambálky nesoucí tři zesílené krokve. Mezi dalšími osmi krokvemi je vidět dvoubarevnou dřevěnou krytinu ozdobenou liliemi, květy a stylizovanými lotosy. Nepříliš strmý krov opisuje na půdě příkřejší podlaha z cihel. Druhý sráznější krov nese střechu z glazovaných cihel. Tato střešní konstrukce je původní u roku 1891.
Zatékání do kostela se děje převážně tam, kde střecha dosedá na zdivo. Bohužel poškozuje unikátní beuronské malby. Například některé nápisy pod malbami už nelze přečíst. ... See MoreSee Less
Nad portálem klášterního kostela sv. Gabriela vám dvě sochy prozradí, že zde býval benediktinský klášter. Socha vlevo zpodobňuje zakladatele řádu (latinsky ordo) sv. Benedikta (žil asi 470–543), vlevo benediktinku sv. Scholasticu, která byla patronkou řádu (latinsky OSB=Ordo Sancti Benedicti).
Sochy obou sourozenců jsou dílem P. Desideria Lenze, benediktinského mnicha a zakladatele beuronského umění, které se pěstovalo v klášterech benediktinů a benediktinek Beuronské kongregace v době asi 1868 až 1920.
1. fotografie je z doby zasvěcení kostela a kláštera roku 1891, druhá z roku 1912 ukazuje detaily soch, třetí foto z roku 2017. Lenzovy návrhy obou světců jsou datovány nejpozději rokem 1891. ... See MoreSee Less
Beuronské umění v kostele klášteře sv. Gabriela, Holečkova 10, Praha 5-Smíchov
Gabriel Loci a Nadační fond Malakim (Andělé), www.beuron.cz nebo www.malakim.cz zvou na komentované prohlídky kostela a kláštera sv. Gabriela v srpnu 2022 Vstupenky na internetovém serveru GoOut (Gabriel Loci) program.gabrielloci.com/ nebo na místě
Pátek 26.8 v 17.00 Monica Bubna-Litic Sobota 27.8. v 16.00 německy (deutsche Führung) Pondělí 29.8. v 17.00 s. Petra OSB, benediktinka z kláštera Venio na Bílé Hoře Úterý 30.8. v 17.00 Miroslav Kunštát Středa 31.8. v 17.00 Miroslav Kunštát ... See MoreSee Less
Führungen zur Beuroner Kunstschule in St. Gabriel, Holečkova 10, Prag-Smíchov
Wenige kennen sie, wenige Spuren hat sie hinterlassen: Die Beuroner Kunstschule hatte ein kurzes Leben, existierte etwa von 1860 bis in die zwanziger Jahre des 20. Jahrhunderts, hat jedoch einen gewaltigen symbolistischen und kunsthistorischen Hintergrund, und beeinflusste u.a. Giganten der Kunst wie etwa Gustav Klimt.
Abb. 1: Beuroner Mönche Gabriel Wüger und Lukas Steiner, Engel, Beuron, 1874 Abb. 2: Beethovenfries von Gustav Klimt, 1901 Abb. 3: Benediktinerinnen von St. Gabriel in Prag, Engel in der Apsis der Kirche, 1911
Eintrittskarten Internetserver GoOut (Gabriel Loci) oder vor Ort ... See MoreSee Less
Floretes flores quasi lilium Kveťte, květiny jako lilie
Na severní zdi presbytáře kostela se v levém cviklu nad obloukem zdi, která dnes rozděluje kostel od chóru sester, ukrývá nástěnná malba – modrá nádoba s nápisem Chí-Rhó a se dvěma ptáčky. Jeden vzhlíží ke slunci, druhý se připravuje vzlétnout. Vycházející slunce dává sílu liliím, aby rozkvetly. Tato nástěnná malba pokračuje v levém cviklu oblouku, kde je nad liliemi nápis: quasi lilium (jako lilie), navazující na předešlý Florete flores (Kveťte, květiny).
Text byl přejat z Knihy Sírachovcovy: Kveťte, květiny ... a rozvijte se, jako květ lilie. (Sir 39,14) Zářící slunce shlíží dolů na všechno... (Sir 42,16) Vše se vyskytuje v páru, jedno je protějškem druhého... Hospodin nestvořil nic neúplného... (Sir 42,24)
Einladung zur kommentierten Führung heute 25.08. um 17.00
Die Statue des Erzengels Gabriel wurde im Jahr 1891 vollendet und im selben Jahr auf das Dach über der Eingangshalle zur Weihe der Abteikirche St. Gabriel gestellt. Sie deutete nicht nur auf das Patrozinium der Abtei, sondern auch auf den richtigen Namen der Abteikirche „Verkündigung Mariä“.
An die gleiche Stelle, wo das Original gestanden hat, wird die Kopie aus dem Jahr 2012 erst nach der Gesamtreparatur des Daches gebracht.
Links: Original der Statue auf dem Dach, 1891 Rechts oben: Autoren der Kopie Petr und Karel Holub Rechts unten: Kopie und Original mi Petr Holub ... See MoreSee Less
Sie leben in Prag und kennen die Beuroner Kunst nicht?
Wissen Sie nicht, dass diese Kunst nach seinem Ursprungsort Beuron in Baden-Württemberg benannt ist? Und dass das ortsansässige Benediktinerkloster zur Zeit des Kulturkampfes Bismarcks aufgehoben wurde und deshalb ins Emmaus-Kloster im Prager Stadtteil Nové Město kam? Wissen Sie nicht, dass es den Beuroner Mönchen zu verdanken ist, dass das erste Frauenkloster St. Gabriel der neu gegründeten Beuroner Kongregation in Prager Stadtteil Smíchov aufgebaut wurde?
Die Kirche St. Gabriel ist einer der wichtigsten Zeugen dieser vergessenen Kunstrichtung. Am 25. August um 17:00 Uhr findet deutschsprachige Führung im gesamten ehemaligen Kloster (Abb. 2 und 3) und der Kirche statt (Abb.1).
Wenn Sie keine Möglichkeit haben, Tickets zu kaufen, können Sie vor dem Eintritt in bar bezahlen.
Der Bildhauer Peter Lenz, später Benediktinermönch Pater Desiderius Lenz OSB (1832–1928), Gründer, Protagonist und Lehrer der Beuroner Kunstschule, strebte nach dauerhaft gültigen, ja perfekten und verbindlichen Grundsätzen seiner eigenen Arbeit. Er verwies auf das Erbe der Kunst des alten Ägypten.
Ab 1866-67 entwickelte Lenz seine Vision der idealen Kirche. Er platzierte den Eingang zum Tempel zwischen den Säulen im Vordergrund einer vorspringenden Vorhalle, über deren Gesims ein Pelikan mit ausgebreiteten Flügeln sein eigenes Blut pickt, um seine Jungen zu ernähren. Hinter den Säulen erheben sich zwei hohe Pylone, die den Blick auf die dahinterstehende Kirche freigaben. Zwischen der Kirche und den Pylonen befand sich ein Hof: ein Platz im Freien, ein Versammlungsort und Raum der Konzentration für den Gottesdienst. (Bild 1)
Für die Fassadenmalerei entwarf Lenz Sitzfiguren auf ägyptischen Thronen, Prozessionen Benediktinerinnen oder Benediktinern. Natürlich gab es auch typisches Dekor in Anlehnung an die ägyptische Malerei und Pflanzen wie Palmen, Lilien und stilisierte Papyrus- und Lotussträuße (Bild 2 und 3) ... See MoreSee Less
Die Krypta im Kloster St. Martin in Beuron wurde 1898 erbaut in Form einer unterirdischen gewölbten Kapelle unter der Gnadenkapelle, einem halbrunden Anbau an die Nordwand der Klosterkirche St. Martin in Beuron aus derselben Zeit. In der Krypta wurden die Äbte oder andere wichtige Persönlichkeiten des Beuroner Klosters begraben. Das Innere der Krypta ist nicht mehr ganz im Original erhalten. Unter dem im Jahr 1899 geweihten Marmoraltar befinden sich sieben Grabsteine der Erzäbte von Beuron: In der Mitte liegt der zweite Gründererabt Placidus Wolter, dessen bronzener Grabstein dem Grab seines Bruders, des zweiten Gründererabtes Maurus Wolter, ähnelt, der über ihm in der Abteikirche ruht. Interessant ist, dass diese beiden Brüder auch in Prag tätig waren, als das Kloster von Beuron aufgrund des sogenannten Kulturkampfes in Deutschland in das Emmauskloster in Prag im Jahr 1880 umgezogen ist. (Abb. 2 und 3)
Die Beuroner Krypta ähnelt dem Kapitelsaal im Kloster St. Gabriel in Prag. (Abb. 3 und 4) ... See MoreSee Less
Zveme vás dnes 23.8. a zítra 24.8. vždy v 17.00 na komentovanou prohlídku do kláštera sv. Gabriela, kde se seznámíte s beuronským uměním. Unikátní jsou nástěnné malby benediktinek, které se při malbě andělů v apsidě dokonce zvěčnily. ... See MoreSee Less
Nadčasový apel Beuronské umělecké školy – NÁHRADNÍ PROGRAM
Noc kostelů 2020 u nás bude probíhat 12. června 2020 v omezeném režimu kvůli aktuální epidemiologické situaci s virem COVID-19.
Po celou dobu na Vaše otázky ohledně historie beuronského umění a výzdobě kostela i kláštera samotného odpoví znalec beuronského umění pan PhDr. Miroslav Kunštát, Ph.D.
Samozřejmá je možnost zakoupit obrazové materiály a knihy s beuronskou tématikou přímo v kostele.
Egyptský sluneční kotouč
Okřídlený symbol
Beuronské umění pomocí okřídleného kruhu ukazuje Nejsvětější Trojici. Na deskovém obraze Matky Boží v apsidě lze spatřit okřídlený symbol připomínající egyptský sluneční kotouč.
PhDr. Hana Navrátilová, Ph.D. + Mgr. Monica Bubna-Litic
24. 2.2020 18:00 Vstup ZDARMA!
Obě autorky pracovaly společně s týmem dalších odborníků na komentářích k iluminacím, které vznikaly koncem 19. století po dobu 14-ti let v ženském klášterním ateliéru sv. Gabriela v Praze na Smíchově.
Unikátní iluminovaný rukopis patří k výjimečným památkám sám o sobě, ale jeho význam vyniká ještě více, uvědomíme-li si jeho roli v jedinečném uměleckém celku, jímž je klášterní kostel. Hotové dvojlisty malované na pergamenu k příslušným liturgickým svátkům a slavnostem se používaly již v době jejich vzniku, protože nikdy nebyly svázány do kodexu. Sestry nepředpokládaly, že by je někdy uzřela veřejnost, a proto umělecky experimentovaly.
Monice Bubna-Litic se po více než 100 letech podařilo získat autorská práva k vydání. Kniha s iluminacemi vyšla pod názvem Liber evangeliorum (Nadační fond Malakim, 2016).
Hana Navrátilová a Monica Bubna-Litic mají pro vydání připravenou další knihu s názvem Egypt na Smíchově, kterou by rády v souvislosti s Liber evangeliorum představily.
Pokusí se návštěvníkům přiblížit nejen zákony a pravidla beuronského umění, ale i vysvětit, proč umělkyně a umělci spojení v celoevropské Beuronské škole našli hlavní inspiraci právě v umění Egypta a proč se 2. generace Beuronské školy (asi od 20. let 20. století, zachovaná například v Praze Řepích) liší od předchozí, ačkoli na ni navazovala.
1. generace vznikala od šedesátých let 19. století v klášteře sv. Martina v bádensko-württemberském Beuronu, unikátní památka se skrývá v Praze na Smíchově v interiéru klášterního kostela sv. Gabriela.
Vlys na listu Nanebevzetí Panny Marie – dekor připomíná egyptský checker
na smíchovské faře (náměstí 14. října 17, Praha 5)
Informace: https://zapet.cz/blog/debata-jak-dal-s-klasterem-sv-gabriela/ Již podruhé pořádá spolek ZaPět společně s Českou křesťanskou akademií Praha 5 občanskou debatu z řady Praha 5 – věc veřejná věnovanou aktuálním probnlémům naší městské části. Tentokrát budeme diskutovat o jedinečné a přitom zapomenuté památce gabrielského kláštera v Holečkově ulici. Historický komplex klauzury jeptišek a kostela tvoří vzácnou jednotu vnitřní výzdoby a architektury a představuje stavbu beuronského stylu unikátní u nás i Evropě. Česká pošta, která zapsanou kulturní památku vlastní, již tři roky chystá její prodej do rukou soukromého investora, což by mohlo klášter zlikvidovat a kostel Zvěstování Panny Marie uzavřít pro farní komunitu. Pevně věříme, že diskusí aspoň přispějeme k rozumnému využití a záchraně sv. Gabriela.
Pozvaní panelisté: – Adam Pokorný (restaurátor, Akademie výtvarných umění) – Jan Holeček (historik umění, Národní památkový ústav) – Monica Bubna-Litic (Spolek přátel beuronského umění a Nadační fond Malakim) – Marie Kolářová (Arcibiskupství pražské) – Jan Bárta (Klub za starou Prahu) – zástupce smíchovské fary u kostela sv. Václava – zástupce MČ Praha 5 – zástupce Magistrátu hl. m. Prahy – zástupce České pošty a. s.
Moderuje: – Jan Klípa, Ústav dějin umění Akademie věd České republiky
Sochu archanděla Gabriela, která se střechy kostela hlásala název přilehlého kláštera, si sestry odvezly po prodeji celého objektu v roce 1919 s sebou do Rakouska. V roce 2012 zhotovili umělci Petr a Karel Holubové její faksimili. Bude vystavena spolu s díly sargofágu, na jehož realizaci se podílel i výše zmíněný Karel Holub.
Autorem návrhu sargofágu je sochař královské rodiny, přední
dánský umělec Bjöern Nørgaard.
Kostel Zvěstování Panně Marii při klášteře sv. Gabriela, Holečkova 10, Praha 5-Smíchov, bude otevřen
dne 7. září 2019 od 11.00 do 14.00 hodin
Kostel a klášter sv. Gabriela se dnes nachází ve vlastnictví České republiky, přičemž právo hospodařit s majetkem státu (tedy předmětným kostelem a klášterem) vykonává Česká pošta, s.p. Dne 19. září proběhne již třetí prodejní aukce.
11.30 – komentovaná prohlídka a přednáška, Monica Bubna-Litic
20.00-21.30 Uvítání a komentovaná prohlídka s přednáškou Nadčasový apel
Beuronské umělecké školy 21.30-22.00 Gregoriánský chorál ke ztišení a meditaci 22.30-23.30 Komentovaná prohlídka kostela
Egypt byl jedním z významných zdrojů beuronské umělecké koncepce, na výzdobě opatského
kostela při klášteře sv. Gabriela lze tuto skutečnost názorně doložit příklady dvojrozměrných i
trojrozměrných uměleckých děl. Například apsidu kostela zdobenou deskovým obrazem
Matky Boží lemuje po celé délce lavice s vyřezávanými opěradly. Reliéfy nesou opakující se
motivy rozkřídlených dravých ptáků. Tito dravci se ze všeho nejvíce podobají supici,
ztělesnění bohyně Nechbety, jedné z ochránkyň egyptského krále. Motiv supic je umístěn
bezprostředně v blízkosti malby zobrazující Mater Dei – Matku Boží. Je tedy pravděpodobné,
že se nejedná o shodu náhod, ale o další plánovanou integraci starověkých a křesťanských
motivů, neboť znakem supice se píše také egyptské slovo mw.t (mút), tedy matka.
Evropský kulturní klub spolu s Radou českých vědeckých společností a Nadační fond Malakim zvou na komentovanou přednášku o beuronském umění do kostela sv. Gabriela na Smíchově.
Vstupné: 100 Kč, senioři a studenti 50 Kč, platba na místě
Doprava na místo setkání:
1. Autobus 176 z Karlova náměstí na zastávku Holečkova, pak asi 100 metrů nazpět.
2. Z OC SMÍCHOV – 1. patro u toalet východem na lávku přes silnici a vzhůru zahradou Sacre Coeur -> asi 10 minut chůz